Zajímavosti o vícečetném těhotenství a pozoruhodnosti v životě dvojčat. Nový článek na blogu BUDE NÁS VÍC.

Vícečetné těhotenství – něžné překvapení, které se násobí

Vícečetné těhotenství bylo odjakživa méně obvyklé a fascinující. Z vícečetných těhotenství se nejvíce rodí dvojčata. Jsou stále pod drobnohledem vědců, protože jejich jedinečnost, tajemství a vzájemné pouto je doslova magické.

Vícečetná gravidita je stav, kdy se v děloze vyvíjí více plodů najednou. Může se jednat o dvojčata, trojčata a v ojedinělých případech i o více než tři plody. V současné době se podle statistik narodí dvojčata přibližně každé 50. mamince. Trojčat a vícerčat se rodí ročně pouze několik. 

Vzhledem k častějším umělým oplodněním jich však přibývá a už nejsou tak výjimečná. Proč je v současnosti tak využívaná metoda umělého oplodnění? Mnoho párů posouvá založení rodiny až za hranici 30 let i více a v takovém věku se vyhlídky na přirozené oplodnění snižují. Metoda reprodukční medicíny dokáže do matčiny dělohy vložit více oplodněných vajíček najednou a tím se pravděpodobnost vícečetného těhotenství zvyšuje. V případě přirozeného početí dochází k oplodnění jednoho nebo více vajíček jednou nebo více spermiemi.

Jak vypadá nejčastěji maminka dvojčat?

Dvojčata se častěji rodí ženám vyššího vzrůstu, nebo dobře živeným, případně s lehkou nadváhou. Tyto děti tvoří pouhá 2 % světové populace a nejvíce se rodí v Africe. Nejméně dvojčat se pak rodí Asiatkám a Hispánkám. Ze statistik dokonce vyplývá další zajímavá skutečnost – maminky dvojčat se dožívají vyššího věku než jiné maminky. Skoro bychom čekali, že tyto maminky budou unavenější dvojitou péčí, ale zdá se, že jsou to opravdu silné ženy.

Zda se narodí dvojčata, nezáleží na muži, ale na ženě, která produkuje vajíčka. Pokud jste z dvojčat vy nebo vaše maminka či se narodila dvojčata sestře, je tu velká pravděpodobnost, že se narodí i vám. Může za to gen pro hyperovulaci, což má za následek vyloučení více než jednoho zralého vajíčka během ovulačního cyklu. Pokud jste z dvojvaječných dvojčat, pravděpodobnost, že se narodí i vám se zvyšuje na 1:17. Pokud nepocházíte z dvojčat ani z vaší rodinné ženské linie nikdo dvojčata neměl, je vaše šance 3 %. Není to moc, ale příroda bývá neuvěřitelná a možná vás mile překvapí.

Dvojčata jsou tak trošku „jiní“ sourozenci. Jsou si totiž mnohem blíž, než tomu bývá u „obyčejných“ sourozenců.

Jednovaječná dvojčata

Jednovaječná dvojčata jsou vlastně přírodními klony. Jak se stane, že vzniknou tak identičtí sourozenci? Postačí jedna spermie, která oplodní jedno vajíčko.  Oplozená buňka se na začátku vývoje rozdělí na dvě části, ze kterých se vyvíjejí dva zcela samostatné plody. Ty však sdílí společnou placentu. Tato dvojčata jsou stejného pohlaví a jsou si nápadně podobná. Často mají nejen cizí lidé problém je mezi sebou rozlišit. Jednovaječná dvojčata mají až nápadně podobné vlastnosti i schopnosti. Mají téměř shodný genetický základ (u jednovaječných dvojčat je DNA shodná dokonce v 99,9 %), stejnou krevní skupinu a konstituci. Jednovaječná dvojčata spolu dokážou sdílet různé pocity, bolest nebo dokonce uhodnout, co si jeden z nich myslí. Mají stejnou strukturu mozku a tím pádem i stejné myšlení. Kromě podoby a zmíněných zajímavostí mají tato dvojčata společného mnohem více. Mají stejný vkus, stejně se oblékají, poslouchají stejnou hudbu, trpí stejnými nemocemi a mají stejné IQ. Velmi často mají stejné životy i v dospělosti, zachovávají si stejná gesta, hlas i způsob chůze. Jsou vybavené vyšším sklonem k solidárnosti a schopnosti dokonalé spolupráce. To všechno dokonce i tehdy, kdy vyrůstají odděleně. Základy pro tak silné pouto vzniká už v děloze, kterou společně sdílí. Od 18. týdne těhotenství se navzájem dotýkají a některá se dokonce drží za ruce. Téměř 40 % dvojčat mezi sebou komunikují vlastní řečí, které rozumí jen ona sama. Je to záhada mezi nebem a zemí, která zmizí v okamžiku, kdy se naučí mluvit normální řečí.

Našli jsme však jednu výjimku, která je mezi sebou odlišuje, a tou jsou papilární linie na bříškách prstů. Od 13. týdne těhotenství se začnou jednovaječným dvojčatům zcela měnit otisky prstů. Znamená to, že na světě neexistují dva lidé, kteří by měli shodné otisky prstů.

I u jednovaječných dvojčat můžeme najít odlišnosti. Pokud se vajíčko rozdělí do 3 dnů po oplodnění, má každý zárodek svou vlastní placentu i obě plodové blány, podobně, jako je tomu u dvojvaječných dvojčat. Genetická výbava je však, na rozdíl od dvojvaječných dvojčat, shodná. Dojde-li k rozdělení vajíčka mezi 3 a 7 dnem od početí (v době, kdy se vajíčko chystá zahnízdit v děložní sliznici), mají oba zárodky pouze jednu placentu a jeden vnější plodový obal, ale dvě vnitřní plodové blány. Tímto způsobem vzniká většina jednovaječných dvojčat. Nejvzácnějším případem (cca 1 % všech jednovaječných dvojčat) je rozdělení oplozeného vajíčka mezi 8 a 12 dnem. Tato dvojčata sdílí jednu společnou placentu, nejsou oddělena žádnou plodovou blánou a vyvíjejí se v jedné společné dutině.

Dojde-li k rozdělení zárodku po 13. dni od početí (cca 1 % všech jednovaječných dvojčat), nemůže již dojít k úplnému rozdělení a vznikají tak dvě bytosti, částečně srostlé, tzv. siamská dvojčata. Nejčastěji bývají srostlá v oblasti hrudníku, nejvzácněji v oblasti hlavy. Nejčastěji se v takovém případě rodí dívky. Díky pokročilým technologiím se dá takové těhotenství včas zachytit, rozpoznat a vyvolat umělé přerušení těhotenství. Často v takových případech dochází i k samovolnému potratu. Přesto se občas taková dvojčata narodí a v některých případech se dají chirurgicky oddělit.

Z celkového počtu dvojčat je těch jednovaječných 25 %.

Dvojvaječná dvojčata

Dvojvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček dvěma spermiemi. Tato vajíčka dozrála v jednom či obou vaječnících. Výjimečně dochází k tzv. dodatečnému oplodnění. Znamená to, že jedno oplozené vajíčko se snaží uhnízdit v děložní sliznici a přesto dojde k další ovulaci, při které může být i toto druhé vajíčko oplodněno. Tím dojde k početí dvou jedinců v různých fázích menstruačního cyklu nebo dokonce během dvou cyklů. Dvojčata se pak sice narodí ve stejný den, ale jedno z těchto dvojčat je starší o několik dnů až týdnů. Každé z dvojvaječných dvojčat má svou vlastní placentu i obě plodové blány. Každé takové miminko si nese svou vlastní a odlišnou genetickou výbavu. Tato dvojčata v takovém případě mohou mít odlišná pohlaví. Nejsou si zdaleka tak nápadně fyzicky podobná a rozdíly jsou i v jejich psychice. Rozdílné mohou mít také IQ. Dvojvaječná dvojčata se ultrazvukovým vyšetřením dají rozpoznat už kolem 6. týdne těhotenství (jednovaječná o něco později).

Rizikové těhotenství

Vícečetné těhotenství je možné zjistit při vyšetřeních hormonálních hladin. V takovém případě jsou hodnoty těhotenského hormonu hCG násobně vyšší, než u těhotenství s jedním plodem.

Dvojčata lze zpozorovat na ultrazvuku asi v 8. týdnu těhotenství. Vzhledem ke zvýšenému riziku potratu je však možné určit jejich životaschopnost až na začátku druhého trimestru, tedy zhruba ve 12. až 14. týdnu těhotenství. Určení jednovaječných a dvojvaječných dvojčat je možné již koncem 1. trimestru. Mnohé napoví nadměrná velikost dělohy a poslech srdečního rytmu, který je zdvojený.

Každé těhotenství je pro organismus ženy velkou zátěží. U vícečetného těhotenství je zátěž ještě větší a zároveň se stává rizikovým. Je to logické, protože organismus matky je zatěžován hned dvojnásobně (nebo i vícenásobně). Těhotenství, při kterém žena čeká dvojčata, je v mnoha směrech stejné, jako u těhotenství s jedním plodem. Přesto je v mnohém jiné. Těhotná maminka může trpět ranními nevolnostmi, mít problémy s trávením, které doprovází zácpa. Velmi časté jsou i změny chuti, citlivost k vůním a pachům. Není vůbec rozhodující, zda žena čeká více dětí nebo jedno. Záleží na individuálních dispozicích každé ženy.

Co je však rozhodně jiné, to je rychle se zvětšující děloha.  Současně je to zátěž také pro srdce, celý oběhový systém, ledviny, játra a cévy dolních končetin. Je běžné, že žena při takovém těhotenství přibere i více jak 20 kg. Samotná dvojčátka mohou vážit dohromady kolem 6 kg, placenta více než 1 kg, plodová voda přibližně 1 kg a to už je značná hmotnost navíc, když ještě připočítáme váhový přírůstek samotné maminky. Riziko potratu nebo předčasného porodu je mnohem vyšší než u běžného těhotenství. Současně může dojít častěji k rozvoji některých onemocnění (vysoký tlak, cukrovka). Někdy je nezbytné sledování miminek pro nerovnoměrný růst nebo nerovnoměrnou tvorbu plodové vody. Zejména u jednovaječných dvojčat je nutný zvýšený dohled perinatologických center.

Prenatální péče a porod

Dvojčata se rodí nejčastěji ve 37. týdnu těhotenství a trojčata již ve 33. týdnu. Mezi hlavní příčiny předčasného porodu patří nadměrné roztažení dělohy, které vede k její dráždivosti a otevírání děložního hrdla. Lékaři proto děložní hrdlo pravidelně kontrolují a v nutném případě nařídí hospitalizaci, aby se jakékoliv komplikace podchytily ve správný čas.

Jakým způsobem maminka nakonec své děti porodí, záleží především na délce těhotenství, zkušenosti porodníka a poloze plodů. Miminka můžou být v děloze uložena v mnoha různých polohách. Pokud první plod naléhá na porodní cesty hlavičkou, je možné porod provést přirozenou cestou (vaginálně). Při ostatních polohách plodu se doporučuje sekce. Pokud je první dvojče v poloze podélné koncem pánevním a druhé dvojče v poloze podélné hlavičkou, může dojít k tzv. kolizi dvojčat (zaklínění bradičkami) a vždy se provádí porod císařským řezem. Při těhotenství s více plody se provádí porod vždy císařským řezem.

Pokud těhotenství přináší příliš velké riziko pro matku i její nenarozené děti, uchyluje se medicína k možnosti redukce vícečetného těhotenství. Ke zvážení této možnosti vede špatný zdravotní stav matky a její celkové oslabení, nedostatečný růst a vývoj plodů. Tato možnost může zaručit delší a pro vývoj plodu výhodnější průběh gravidity. Riziko celkového přerušení těhotenství tu je i v takovém případě, ale je velmi nízké.

Zajímavosti, které nepřestanou udivovat

Věděli jste, že k rozlišení jednovaječných dvojčat stačí jejich pupíky? Je to totiž jediná část na těle, jejíž vzhled není podmíněný geneticky, a proto ho žádný člověk na světě nemá stejný.

Jednovaječná dvojčata se nedají v testech DNA spolehlivě rozlišit, protože mají shodu v 99,9 %. Jako první na světě na to vyzráli čeští kriminalisté. Vycvičili skupinu německých ovčáků, kteří rozpoznají pachovou stopu jednovaječných i dvojvaječných dvojčat.

Až 25 % jednovaječných dvojčat je zrcadlovou kopií svého sourozence. Stane se to v případě, že se oplodněné vajíčko rozdělí později, než bývá obvyklé. V takovém případě se může stát, že má jedno z dvojčat mateřské znaménko na pravém rameni a druhé dvojče to stejné na levém rameni. Často se také stává, že jedno z dětí je pravák a druhé levák (častěji se rodí dvojčata jako leváci). Ve vzácných případech mohou mít zrcadlově otočené i vnitřní orgány (srdce na pravé straně, játra na levé).

Pokud by si dospělá jednovaječná dvojčata vzala další jednovaječná dvojčata a oba páry by měly děti, byli by si bratranci a sestřenice geneticky vzdálení stejně, jako sourozenci.

Nejpodivuhodnější skutečnosti u oddělených dvojčat zkoumají vědci již mnoho let a stále je tu co k divení. Jednovaječných dvojčat, která byla rozdělena bezprostředně po porodu a desítky let o sobě nevěděla je po celém světě stále mnoho. Výzkumy ukazují, že drtivá většina těchto dvojčat měla stejné IQ, podobné zájmy a koníčky, podobný přístup ke vztahům, stejné zdravotní potíže, stejný vkus, a dokonce chutě v jídle.

Největší záhadou se kdysi stala jednovaječná dvojčata, devětatřicetiletí bratři Jim Springer a Jim Lewis. Narodili se chudé 15leté migrantce a byli adoptováni dvěma různými rodinami jen pár dní po porodu. Oba chlapci dostali jméno Jim. Jako dítě měl každý z chlapců psa jménem Toy. V dospělosti se oženili a jejich ženy se jmenovaly Linda. Později se oba rozvedli a vzali si ženy, které měly stejné jméno Betty. Prvorozený syn každého z nich se jmenoval shodně James Alan. Oba Jimové byli velkými fandy do motosportu a nesnášeli baseball. Každý z nich trávil každoročně dovolenou na stejné pláži na Floridě. Jejich rukopis byl k nerozeznání podobný a také jejich domovy a zahrady vypadaly velmi podobně. Bratři Jimové zemřeli v roce 2002 ve stejný den na stejnou nemoc.

Tyto úžasné děti jsou si vzájemně tím nejlepším přítelem, a tak je tomu po celý jejich život. Jste-li v očekávání takových dětí, užívejte si krásných mateřských pocitů a šetřete své síly. Budete jich potřebovat o něco víc. Za to se vám vaše děti odmění láskou dvojnásobnou. Nebo trojnásobnou?

Těšíme se na vás u dalšího článku z našeho blogu.