Mimoděložní těhotenství neboli ektopická gravidita je uložení plodu mimo dělohu. V průběhu normálního těhotenství se pár dnů po oplodnění dostává vajíčko z vejcovodu do dělohy, kde zahnízdí v děložní sliznici. Všechny požadavky na správný vývoj embrya splňuje pouze děloha, přesněji děložní tělo. Mimo dělohu zpravidla zaniká. V případě mimoděložního těhotenství se však vajíčko uhnízdí jinde. Až v 99 % případů končí uhnízdění vajíčka ve vejcovodu a vzniká tzv. tubární těhotenství. Ve výjimečných případech se uhnízdí ve vaječníku, dutině břišní nebo děložním hrdle. Takové těhotenství je neslučitelné s životem ženy a vajíčko proto musí být co nejrychleji odstraněno. Pokud tedy dojde k mimoděložnímu těhotenství, nelze plod donosit. Jakmile se totiž embryo uhnízdí, dojde velmi brzy k jeho odumření, případně se vyvíjí nesprávně. Pro ženu je takové těhotenství velkým rizikem, neboť může dojít k prasknutí vejcovodu a vnitřnímu krvácení, které ji může ohrozit na životě.
Jsou popsány vzácné případy, kdy matka donosila zdravý mimoděložní plod, ale jedná se vskutku o raritu a z hlediska všech možných komplikací není v pořádku takové těhotenství vůbec riskovat.
V současné době představují mimoděložní těhotenství asi 2 % všech těhotenství a jejich výskyt podle odborníků stoupá. Podle statistik připadá zhruba na 150 až 200 porodů 1 mimoděložní těhotenství. V České republice se jedná o cca 1400 případů ročně.
Faktorů, které ovlivňují vznik mimoděložního těhotenství je více. Patří mezi ně např.
Ektopické těhotenství vykazuje na první pohled známky jako u běžného zdravého těhotenství. To, že je žena těhotná zjistí podle toho, že se nedostaví menstruace. Stejně jako v případě klasického těhotenství, i mimoděložní lze zjistit díky těhotenskému hormonu (hCG) v moči pomocí těhotenského testu už přibližně 10. den po oplození. V krvi je tento hormon rozpoznatelný ještě o něco dřív. Že se skutečně jedná o mimoděložní těhotenství však pozná až lékař, resp. provedený ultrazvuk. Všechny projevy provázející takové těhotenství jsou stejné jako u běžného těhotenství. Žena běžně pociťuje únavu, citlivý čich nebo pnutí prsou. Může mít ranní nevolnosti, změny nálad a podobné známky vyskytující se při normálním těhotenství. Vzhledem k tomu, že se nejedná o těhotenství v pravém slova smyslu, objevují se také jiné příznaky, které ženě napoví, že něco není v pořádku.
K potížím jako následku mimoděložního těhotenství dojde obvykle zhruba 5 až 8 týdnů od poslední menstruace. V takovém případě může docházet k nepravidelnému krvácení, typická je hlavně bolest břicha (mírného i silného charakteru). Někdy se taková bolest dostavuje v takové intenzitě, že žena spíše přemýšlí o otravě jídlem nebo akutním zánětu slepého střeva. Vajíčko, které roste, může porušit stěny vejcovodu či orgánu dutiny břišní, které se projevuje slabostí, nevolností, silnou bolestí v podbřišku, klesajícím krevním tlakem nebo studenými končetinami. Rozvíjí se hemoragický šok. Při velké nebo náhlé ztrátě krve může bolest také může eskalovat až do poruchy vědomí. Objevit se může i při použití toalety. Velmi špatně viditelnou a o to nebezpečnější komplikací mimoděložního těhotenství je vnitřní krvácení. To se projevuje:
Mimoděložní těhotenství se však může projevovat i velmi klidně a nemusí ženě působit žádné potíže. Zpravidla na něj gynekolog přijde, když objeví známky těhotenství, ale žádný plod v děloze.
V každém případě, pokud máte pozitivní test, přestala jste krvácet nebo krvácíte nepravidelně a bolí vás břicho. Ačkoliv se může jednat i o banalitu, protože mnoho žen v začátku těhotenství podbřišek pobolívá, nikdy nepodceňujte žádné příznaky. Pokud by se totiž jednalo o mimoděložní graviditu, jste reálně ohrožena na životě. Vy sama těžko můžete rozhodnout o své diagnóze. To může udělat jen lékař na základě provedených vyšetření – vnitřní vyšetření, z krevního testu a zejména provedeného ultrazvuku.
Mimoděložní těhotenství je život ohrožující komplikace, a proto je medicínsky řešeno ve většině případů radikálně – operativním (laparoskopickým) odstraněním vejcovodu včetně uhnízděného embrya. Tato metoda je šetrnější verzí chirurgického zákroku.
Dalším standardním řešením je laparotomické odstranění vejcovodu s embryem. Ačkoliv lékař pacientku připraví na laparoskopický zákrok, nikdy není laparotomie vyloučena. V průběhu zákroku může dojít ke komplikacím nebo operatéři zjistí, že v důsledku ektopického těhotenství masivně krvácíte do břišní dutiny, což si žádá okamžité chirurgické otevření břicha. Tento zákrok je samozřejmě invazivnější a je třeba počítat s delší dobou rekonvalescence.
Pokud to je možné, upřednostňuje se tzv. salpingektomie, tedy naříznutí vejcovodu a odsátí embrya. Samovolné hojení může být někdy doprovázené tvorbou jizev, čímž se stává vejcovod neprůchodným a opět hrozí další mimoděložní těhotenství. Ani ponechání vejcovodu tak automaticky neznamená, že schopnost přirozeného otěhotnění zůstane zachována v plné míře.
Existují další postupy řešení mimoděložního těhotenství. Prvním je observace, tedy vyčkávací postup, zda si tělo neporadí samo a embryo neodumře nedostatkem výživy a nevstřebá se. Vyčkávací způsob je účinný ve 47- 82 % a je vhodný pro pacientky s koncentrací β–hCG nižší než 1000 IU/l, která postupně klesá, a s mimoděložním útvarem do 3 cm bez přítomnosti srdeční akce. Tato léčba vyžaduje dlouhodobější hospitalizaci a neustálý lékařský dohled. Hlavní výhodou observačního postupu je zachování vejcovodu a tím i vyšší šanci na budoucí přirozené početí.
Druhý postup je pokus o záchranu života dítěte přenesením embrya do dělohy. Aby tato metoda byla úspěšná, je zásadní, aby k pokusu o přenos došlo co nejdříve po indikaci mimoděložního těhotenství a embryo bylo životaschopné, tzn., aby hCG v krvi ženy stále stoupalo. Přenos embrya se provádí laparoskopickým zákrokem. Existují lékařské záznamy o dvou úspěšných pokusech, ale nejsou k dispozici informace, zda, kde a v jakém rozsahu jsou tyto operace ve světě prováděny. Obecně lze říci, že vývoj v této oblasti po desetiletí stagnuje a o této možnosti translokace embrya těhotné ženy ani většina lékařů nemá dostatek informací.
Otěhotnět přirozenou cestou je možné pouze v případě, že ženě zůstal po zákroku aspoň jeden funkční vejcovod. Lékaři doporučují další těhotenství nejdříve za 6 měsíců od prodělaného zákroku. Opakovaní mimoděložního těhotenství je poměrně vysoké (10 – 15 %), proto pokud žena znovu otěhotní, měla by svého lékaře navštívit co nejdříve. Díky ultrazvukovému vyšetření se v dnešní době diagnostikují mimoděložní těhotenství obvykle včas. To s sebou přináší i méně komplikací a pravděpodobnost, že další těhotenství může probíhat bez větších potíží.
Těšíme se na vás u dalšího článku z našeho blogu.