Nový článek na blogu předporodního kurzu BUDE NÁS VÍC o rodičovství a věku maminek a tatínků. Probíráme výhody i nevýhody rodičovství v mladších i starším věku maminky.

Mladí nebo starší rodiče

Úzus minulého století se většinou přikláněl k založení rodiny v co nejmladším věku, nejlépe po dosažení plnoletosti. Tlak společnosti a příbuzných vedl k tomu, že budoucí rodiče předstupovali před oddávajícího úředníka, aniž by se před tím více poznali. Nastávající maminky nemohly o svém těhotenství snadno rozhodovat, protože interrupce schvalovaly komise, které byly neústupné. Nebylo výjimkou, že maminka v očekávání byla dokonce mladší 18 let. V takovém případě se úředníkům zaplatil určitý finanční obnos, aby svatbu povolili. Nemnoho takových svazků nepřežilo ani pár let.

Důležitou roli hrál i malý výběr antikoncepce a komplikace spojené s jejím užíváním nebo zavedením. Mladých maminek tak bylo mnohem víc, než je tomu dnes.

Mladá nebo starší matka?

Je několik aspektů, podle kterých se dá celá věc posuzovat. Fyzička matky je rozhodně jedním z nich. Obstarat novorozence a domácnost je fyzicky náročná činnost, která dá ve čtyřiceti zabrat o poznání víc než v pětadvaceti letech.

Další kritérium kvalitní matky je její zkušenost a jistá vyzrálost. V pětadvaceti letech vám může přijít fajn sebrat se a s miminkem odjet na hudební festival a v tropickém horku tam s ním přespat v autě. V pětatřiceti letech to už ale vidíte zcela jinak. Dochází vám, že miminko potřebuje svoje prostředí, a to mu hlučná a horká atmosféra festivalu rozhodně neposkytne.

Ačkoliv to není tak důležité, jako třeba zdraví dítěte, nemít na konci měsíce peníze na krmení nebo plínky není vůbec ideální. S tím souvisí i výpočet dávky mateřské, u které se prvních 6 měsíců vypočítává z výšky platu. Pokud jste měla plat zaměstnance s několikaletou praxí v oboru, je to samozřejmě mnohem lepší než při platu čerstvého absolventa. Navíc i návrat po mateřské bude snazší s vybudovanými konexemi a kontakty.

Zdraví dítěte

S věkem budoucí matky roste její soudnost a lepší uplatnění na trhu práce, ale bohužel také riziko vývojových vad u dítěte. Například u 25letých maminek je postižené Downovým syndromem jen 1 dítě ze 1700. U 35letých maminek je tato pravděpodobnost několikanásobně vyšší. Postižené je již 1 dítě z 350. U 45letých žen je to už dokonce 1 dítě ze 40. To je situace, kdy hraje čas proti ženám. Prenatální diagnostika prošla v poslední době ohromným vývojem, přesto se stále rodí postižené děti, u kterých se nepodařilo v prenatálním období odhalit jejich vadu.

Jsme individuality

Každý věk má své pro a proti. Nelze jednoznačně říci, že je ten nebo onen věk obecně lepší než ten druhý. Každá žena je individualita. Zejména gynekologové zastávají názor, že ideální věk pro matku je 20 – 25 let. V tomto věku však většina dívek studuje nebo jsou čerstvými absolventkami. Tyto dívky na rodinu ale zatím nepomýšlejí. Rády by cestovaly, hledaly si zajímavou práci a věnovaly se svým zálibám. Není v tom vůbec nic sobeckého. Samy ve svém okolí pozorují, že to s rodinou tak snadno nepůjde a nyní, když konečně dosáhly ve svém vzdělání to, co si přály, měly by hned založit rodinu? Své studijní výsledky by tak nemusely snadno zužitkovat.

Psychologové nejlepší věk pro ženu odhadují na 25 let, kdy už je dostatečně psychicky zralá. Většina žen své mateřství však směřuje až k věku kolem třicítky. Tehdy už mají stabilní pozici v zaměstnání, a to jim dává jistotu, že jejich potomek nebude finančně strádat.

Že jsou zde rizika pozdějšího mateřství? Jsou. Ale co není bez rizika?

Jistě se s námi shodnete, že pro dítě je nakonec nejdůležitější mít oba milující rodiče (nejlépe) a pokud je tohle splněno, na ostatních věcech záleží již o něco méně.

Těšíme se na vás u dalšího článku z našeho blogu.