Chvíle, kdy jste zjistila, že jste těhotná, je tady. Držíte v ruce těhotenský test a přemýšlíte, jak to co nejlépe a možná i nejoriginálněji sdělit partnerovi. Je to situace, kterou jste možná již zažila, nebo jsou to úplně nové a nepoznané pocity. Rozhodně však do této situace patří i váš partner. Nemůžete se dočkat, až mu tu radostnou zprávu řeknete. Možná jste už někdy dřív snila přesně o takové chvíli. Možná jste si představovala, jak vás po takové novině vezme celý rozzářený do náruče a bude okamžitě sdílet vaše společné štěstí.
Reakce mužů na těhotenství jsou velmi různorodé. Někdy vás však mohou velmi překvapit a lišit se od očekávání. Je to totiž často velké překvapení, na které jste se ještě společně nechystali. Pokud hned partner nereaguje tak, jak jste doufala, nezoufejte a dejte mu čas se s tím vypořádat. Mnoho budoucích otců informaci zpracuje velmi rychle a naskočí s vámi na radostnou vlnu očekávání. Někteří si však s novými pocity nevědí rady, ale pokud jim vysvětlíte, že je pro vás i pro miminko důležitá jeho přítomnost a pomoc, ochotně tuto roli přijme. Někteří tatínkové se chtějí podílet fyzicky i emocionálně. Pro jiné je důležité, že pomohou mamince zorganizovat a plnit lékařská doporučení. Někteří těhotenství se svou partnerkou rádi sdílejí, ale už dopředu odmítají účast u porodu i na předporodních kurzech. Neznamená to, že se otec o dítě nezajímá. Bez emocí si o všem pohovořte a dejte tomu čas.
Otcové procházejí totiž podobnými procesy, jako budoucí maminky. Od počátečních a rozpolcených pocitů „Co si počnu?“ až k „Zvládnu to vůbec? Jsem připravený být tátou?“. Od otce se zcela samozřejmě čeká citová opora těhotné ženě, zatímco i on sám se s novou rolí vypořádává a snaží vyrovnat, stejně jako budoucí matka. Budoucí otcové, kteří se účastní lékařských prohlídek a mají možnost vidět svoje dítě na monitoru ultrazvuku nebo si mohou poslechnout tlukot jeho srdce, vnímají své dítě více jako osobnost. Je samozřejmě ideální, pokud o sdílení těchto vyšetření má tatínek zájem. Jeho role je během vašeho těhotenství nezastupitelná. Stalo se trendem, že se na průběhu celého těhotenství podílejí oba partneři. Je to tak rozhodně správně, protože miminko je jejich společné dílo. Během té doby to může být pro oba velmi náročné, protože hormonální výkyvy se ženám v těhotenství nevyhýbají. Přesto je to velmi krásné období plné změn a viditelného růstu vašeho miminka a zcela jistě si to dokážete oba plně a radostně užít.
Přítomnost otce u porodu je dnes už zcela běžná. Přesto však nemusí být vhodná pro všechny páry. Ne každý otec zvládne tu představu a samotný porod. Příčin může být víc. Může být citlivější, nesnese pohled na krev a děsí se představy, že jeho partnerka prožívá bolest. Občas je to sama partnerka, která si nepřeje přítomnost otce u porodu. Není to v žádném případě projev nelásky nebo bránění kontaktu s novorozencem. Může to být jednoduše vrozený stud nebo jiné intimní pocity. Partner by takové přání měl plně respektovat. Tato situace se totiž může ještě bezprostředně před porodem změnit. Rozhodně však odborníci nedoporučují otcům, aby šli k porodu jen proto, že si to přeje jejich partnerka. Pokud by o tom muž nebyl vnitřně přesvědčený, mohl by na ni své emoce velmi snadno přenést.
Pokud jste v začátku těhotenství, je stále velká šance, že svůj pohled na nepřítomnost otce u porodu, jeden nebo druhý změníte. Kromě vyšetření, která žena navštěvuje, je to také předporodní kurz, v němž jsou některá setkání vyhrazena přímo k účasti obou partnerů. Oba rodiče se na něm blíže seznámí se samotným porodem a s jeho průběhem. Společně se tu naučí správnému dýchání a tatínkové i blahodárnou masáž zad, která budoucí mamince uleví od porodních bolestí. To všechno jsou okamžiky, které mohou odbourat původní obavy, a tatínek nakonec zjistí, že nechce přijít o tak důležitý moment.
Přítomnost klidného a trpělivého tatínka je u porodu velmi důležitá. Partneři se tak mají možnost poznat v jiné, nové podobě. Je třeba také počítat s tím, že u porodu se vynořují silné emoce. Tatínkové by se měli obrnit trpělivostí, klidem a soustředit se především na pocity své ženy, nikoliv na ty své. Co by tedy měl budoucí tatínek udělat, aby zvládl porod svého dítěte a byl oporou své partnerce? Je velmi důležité navštívit předem porodnici a ideálně víc porodnic, abyste si mohli vybrat tu, která vám bude nejvíce vyhovovat (pokud její výběr dovoluje dobrý zdravotní stav maminky). Porodní asistentky doporučují otcům shlédnout film přirozeného porodu, kde se muž seznámí s jeho fázemi, průběhem kontrakcí a může vidět i jakou roli má muž po ženině boku. Může tak vidět různé spontánní reakce rodících žen a seznámit se částečně s atmosférou. Pokud ani všechny předešlé možnosti muže nepřesvědčí, může být přítomen v první době porodní a ve fázi, kdy dochází k vypuzování dítěte odejít a počkat na chodbě. Vrátit se může hned, jak je miminko na světě, protože to je silný okamžik každého porodu.
Tatínek, který si je jistý, že chce být celému porodu přítomen, by měl být dobře seznámen s porodními přáními ženy, stejně jako s možnými scénáři lékařských zákroků (proč a kdy se dělají). Taková role může mít mnoho podob a ty se mohou během porodu snadno měnit. Někdy je muž jen tichá podpora rodičky. Drží ženu za ruku a uklidňuje ji svou přítomností. Jindy je velmi aktivní a fyzicky ženu podepírá v pozicích, které jí ulevují při kontrakcích, pomáhá jí s chůzí a masíruje ji. Může být velmi důležitým komunikačním prostředníkem mezi partnerkou a lékařským personálem. Může aktivně zajišťovat servis v podobě tekutin, jídla a udržování příjemného prostředí, které dělá jeho ženě dobře. Při samotném porodu pak přichází i ta nejdůležitější role – otcovská.
Porod je často bolestivá, těžká záležitost a mnohdy velmi zdlouhavá. Dělí se na tři doby porodní od otevírání porodní branky až po vypuzení placenty.
V této fázi se stahují děložní svaly a pomalu se otevírá děložní hrdlo, které umožní dítěti projít ven. To se projevuje kontrakcemi. U prvorodičky trvá první porodní doba přibližně 6 – 12 hodin. Někdy bývá pro rodičku nejtěžší, protože je bolestivá, dlouhá a vyčerpávající. Právě v takové době potřebuje žena pomoc svého partnera při změnách polohy, chození a hledání nejlepší polohy. Hodně času bude trávit ve sprše, kde by měl být přítomen i partner. Měl by využít všech informací a znalostí z předporodních kurzů a pomáhat ženě s uvolňovacími a dechovými cvičení. Současně by měl ženě pomoci úlevnou masáží a hledat pro ni co nejlepší polohu, doprovázet ji při chůzi, držet ji za ruku, podávat pití… Je důležité dodávat budoucí mamince odvahu klidným hlasem a uklidňovat ji.
Tato fáze je mnohem dynamičtější a produktivnější, než předchozí. Kontrakce jsou silnější a rodička se přidává k porodu i vlastním úsilím a pomáhá tak dítěti na svět. Vybírá si co nejpříjemnější polohu, v které chce dítě na svět přivést. Tlaky a stahy sílí a tlačení samotné maminky je velmi namáhavé. V této chvíli by tatínek měl stále být mamince nablízku, podporovat ji, nerušit ji při vyčerpávajících okamžicích. Tato fáze trvá u prvorodičky přibližně 20 minut. Na konci této fáze přijde na svět očekávané miminko. Otec může dostat nabídku k přestřižení pupeční šňůry, novorozenec se očistí, zabalí a přiloží na tělo matky. To je ten okamžik, na který jste tolik měsíců čekali a kdy se naplno projeví vaše rodičovské pocity. Tatínek v této chvíli může sdílet společné pocity se svou novou rodinou, dotýkat se partnerky i miminka a pořídit první snímek. Je to okamžik plný těch nejkrásnějších emocí, ačkoliv pro maminku ještě porod nekončí.
V této chvíli se čeká na vyloučení placenty, která podstatnou část těhotenství vyživovala miminko. Tato doba trvá několik desítek minut, neměla by však překročit 60 minut. V případě poranění rodidel lékař bude ještě matku zašívat nebo jinak ošetřovat. V této chvíli už tatínek může s úlevou objímat svou ženu, chovat své dítě a projevovat všechny radostné pocity. O něco později bude maminka i s miminkem převezena na pokoj, kde bude odpočívat, protože bude velmi vyčerpaná a unavená. V takové chvíli by ji partner měl nechat odpočívat.
Pokud dojde k porodu císařským řezem v plné narkóze, může otec po porodu suplovat matku při bondingu. V případě, že to zdravotní stav miminka dovoluje, může umožnit kontakt novorozence s kůží rodiče.
Tatínek, který se rozhodne absolvovat se svou partnerkou porod, si odnese ten nejkrásnější zážitek a nový pohled nejen na zrození, ale současně jeho nová životní role získá zcela jiný rozměr. Takové chvíli se opravdu nic nevyrovná a vědecké studie z praxe dokazují, že tento hluboký zážitek upevňuje vazbu mezi partnery a jejich společnou lásku k potomkům. Pro takové pocity opravdu stojí za to být u toho, nemyslíte?
Těšíme se na vás u dalšího článku z našeho blogu.